Vlčí oči - kapitola 3
Kapitola 3
"Hej!"
Otočila jsem se, za mnou běžela Jain.
"Kdo to vedle tebe seděl na dějáku?"
"Taky tě ráda vidím!" poznamenala jsem ironicky.
"Jo, jo jasně. Tak kdo?"
"Nevím," pokrčila jsem rameny, což nebyla ani pravda, ani lež "Neznám ho," to byla lež.
Jain se na mě podezíravě podívala: "Něco přede mnou tajíš!"
Pokusila jsem se o úsměv, ale moc mi nevišel "Jasně, moje mamka je klaun a taťka marťan!"
"To by vysvětlovala, proč jsi tak divná!"
Obě jsme se zasmály.
"Teď jdu domů, co ty?" změnila jsem rychle téma.
"Já mám ještě matiku," povzdechla si.
"Chudáčku," řekla jsem, ale myšlenkami jsem byla někde úplně jinde.
"Tak já půjdu," řekla Jain a spiklenecky na mě mrkla, když se přidružila k Polovi.
"Čau!"
"Vážně tě od někud znám!"
Trhla jsem sebou: "Eriku!"
"Vidím, že ty moje jméno znáš, řekneš mi teď svoje?"
"Proč to chceš vědět?" zeptala jsem se podezíravě.
Zatvářil se rozpačitě: "Prostě jen tak."
"Fajn," řekla jsem si, že tímhle nemůžu nic zkazit "Jsem Ella."
Komentáře
Přehled komentářů
A je to. Ella má smysl pro humor a sklony k tajnostem - to je moje parketa. Anežko, vraž tam někam taky Iwu, ať jsem u toho až Erikovy začnou při geometrii růst vlčí zuby....ju?
Jsem napjatá, jak dědova šle. Teta Iva
Ella HOP!
(Teta Iva, 20. 2. 2013 19:59)