Vlčí oči - kapitola 5
Kapitola 5
"To je ta holka!" zaslechla jsem odporný hlas. "To je ta holka co nám minule utekla!"
"Ne, to nemůže být ona!" odporoval mu někdo jiný.
"Ale může!"
Poslouchala jsem, jak se ty dva hlasy hádají. Pootevřela jsem oči a rozhlédla jsem se kolem, ležela jsem na okraji města, po Jain jako by se země slehla. Opodál jsem spatřila vlka, kterému tvář hizdila jizva - Eilana, který se hádal s hodně hodně, hodně starým vlkem. Oba byli převtělení. Eilan si všiml, že mám otevřené oči.
"Je vzhůru!" vykřikl, jedním skokem se octl u mě. "Kde je?" čišela z něj zlost a ...strach.
"Kdo?" snažila jsem se, aby se mi hlas moc netřásl.
"Můj syn!"
"Váš syn?" nikdy mě nenapadlo, že by Eilan, vůdce černých vlků, mohl mít syna.
"Ano, prosím, řekni mi kde je!"
"Cože?" trhla jsem sebou, ani ve snu mě nenapadlo, že by mě mohl on o něco prosit, "Takže zaprvé, kdo je váš syn?"
"Přece Erik!"